Zeus
Zeus je jediným bohem Olympského panteonu, který má etymologicky jasný indoevropský původ.
Původně byl vládce počasí, a jako takový ovládal i blesky, které používal jako zbraň, dále shromažďuje mraky, zařizuje déšť, sníh, duhu a ostatní počasí. Zajímavá je i představa, že „probouzí vítr“.
Především z Íliady lze usoudit, že nebyl všemocný ani vševědoucí. Mohl se proměňovat v cokoli a kohokoli, zároveň má možnost proměňovat lidi v cokoli.
Jako nejvyšší bůh dohlíží nad řádem světa. To znamenalo, že zajišťuje střídání dne a noci a ročních dob. Z toho vyplynula jeho funkce ochránce práva, cizinců, přísahy, domu (ve smyslu rodinného krbu) a pohostinnosti. Společensky pak působil jako ochránce sněmu a měst.
Méně známé je i jeho spojení s věštěním. Byla mu zasvěcena druhá nejvýznamnější řecká věštírna v Dódóně, kde se věštilo podle šumu listů posvátného dubu. Kromě věštění mohl svoji vůli lidem zjevovat pomocí snů, dále pak hromem, bleskem či letem orla. Především v pozdějším podání vystupuje i jako ochránce práva a spravedlnosti, v této funkci ho ale častěji supluje bohyně Diké.
Spolu s Hérou vystupuje jako ochránce manželství, ale v této funkci byl spíše pod vlivem Héry.
Podle Iliady má v domě dva sudy ze kterých posílá jednotlivým lidem dobré nebo špatné věci. Výběr a rozložení toho jak to posílá je závislý jen na něm.
Podle některých mýtů byl Zeus i tím, kdo rozhodoval o válce a vítězství, tato funkce však byla limitována ostatními bohy a Zeus si v této oblasti rozhodně nemohl dělat co chtěl. Většinově byl považován za toho, kdo lidem dává nejen moc, ale i spokojenost a statečnost.
Jeho morální vlastnosti mají velice nestálý charakter, každopádně ho lze označit za mstivého, často i záludného a je nucen k intrikám. Manželce byl nevěrný a často se s ní hádal. Zeus měl silně bisexuální sklony, přičemž jeho homosexuální tendence se z dnešního pohledu pohybovaly na hranici pedofilie.
K jeho poctě se konaly závody v Olympii (olympijské hry) a v Nemei. Dále existovala řada běžných oslav na jeho počest a řada mimořádných oslav, kdy si ho bylo třeba naklonit.
- Symboly:
o orel
o Svazek blesků
o Žezlo
- Posvátný strom: dub
- Vlastnil nezničitelný štít aigis, který mu zhotovil Héfaistos z kozí kůže.
- Sourozenci
· Sestry
v Hestiá (bohyně posvátného ohně a rodinného krbu)
v Démétér (bohyně plodnosti země a rolnictví)
v Héra (zároveň manželka)
· Bratři
v Hádes
v Poseidón
- Manželky
· Métis (bohyně rozumu)
· Héra (zároveň sestra)
- Děti
· Manželské (s Hérou)
v Áres (bůh války)
v Hébé (bohyně věčné mladosti)
v Eileithýia (bohyně porodu)
v Héfaistos (bůh ohně a kovářství)
· Nemanželské
v S bohyněmi
ü Afrodité (bohyně lásky, krásy, plodnosti a sexuální touhy; matka Dióna)
ü Apollón (bůh slunce; dvojče Artemis; matka Létó)
ü Artemis (bohyně měsíce; dvojče Apollón; matka Létó)
ü Helena (nejkrásnější z žen; matka Nemesis; někdy je za matku označována Léda)
ü Hermés (posel bohů; matka Maia)
ü Hóry (2 bohyně ročních období a pořádku v přírodě i společnosti; sestry Moiry; matka Themis)
ü Charitky (3 bohyně půvabu a krásy; matka Eurynomé)
ü Moiry (3 bohyně osudu a životního údělu; sestry Hóry; matka Themis)
ü Múzy (9 bohyní všeho umění; matka Mnémosyné)
ü Persefona (Hádova manželka; matka Démétér)
v S nebohyněmi
ü Aiakos (matka Aigína)
ü Amfíón a Zéthos (matka Antiopa)
ü Arkas (matka Kallistó; znásilněna)
ü Dionýsos (matka Semelé)
ü Epafos (matka Íó)
ü Héráklés (matka Alkména; velmi výjimečně za matku považována Semelé)
ü Mínós, Rhadamanthys a Sarpédón (matka Európa)
ü Perseus (matka Danaé)
ü Polydeukés (matka Léda)
v Bez matky
ü Athéna (bohyně moudrosti a vítězné války; ochránkyně statečnosti, práva, spravedlnosti a umění; vyskočila mu z hlavy, ale plod pocházel od první manželky Métis, kterou pojal za svou část)